Diplomová práce, MFF UK
Lukáš Jirovský
Matematika - MIUZV
Na hře NIM (= odebírání sirek) si ukážeme praktické využití znalostí z oblasti teorie her - jak pomocí jádra grafu už před začátkem hry můžeme určit, který hráč má vyhrávající strategii - stačí nám k tomu pouze vědět, kdo začíná (a kolik hromádek sirek je ve hře).
Ve hře NIM hráči postupně odebírají sirky a ten, který odebere poslední sirku vyhrál/prohrál (záleží na variantě hry). My si popíšeme hru, ve které je více hromádek sirek a každý hráč může z jedné hromádky odebrat od jedné do všech sirek. Vítězem je pak hráč, který odebral poslední sirku (viz dále).
Poznámka: další častou variantou hry je jedna hromádka sirek, ze které hráči při každém tahu odebírají 1-3 sirky.
Uvažujme k hromádek sirek, kdy v i-té hromádce je ni 1 sirek, i = 1,..., k. Hráči střídavě odebírají sirky z hromádek.
V daném tahu si hráč zvolí hromádku, z které bude odebírat (kde ještě nejsou odebrány všechny sirky) a odebere minimálně jednu a maximálně všechny sirky vybrané hromádky.
Hráč, který odebere poslední sirku, vyhrál.
Hru NIM s k hromádkami o n1,...,nk sirkách budeme značit NIM(n1,...,nk).
Obr. č. 3.32 - Příklad hry NIM(3,2,2)
Hru můžeme zakreslit pomocí grafu, viz následující obrázek. Rozsah grafu výrazně roste jak s množstvím hromádek, tak s množstvím sirek, proto jsme situaci zjednodušili na hru NIM(2,2).
Obr. č. 3.33 - Hra NIM(2,2) zakreslená pomocí grafu
Co znamenají čísla u jednotlivých vrcholů?
Jak již bylo vidět na úvodním obrázku (3.32), počty sirek na jednotlivých hromádkách zapíšeme jako uspořádanou k-tici. Ta popisuje stav hry v dané chvíli a zapíšeme ji k vrcholu grafu. Hrana vedoucí do jiného vrcholu pak znamená, že je možný takovýto tah (viz obrázek 3.34).
Obr. č. 3.34 - Význam čísel příslušných k vrcholům grafu
Například z vrcholu (2,2) vedou orientované hrany do čtyř vrcholů - (2,0), (2,1), (1,2), (0,2) - podle toho, odebereme-li jednu nebo dvě sirky a odebereme-li je z první nebo druhé hromádky.
Do některých vrcholů může vést také více cest (hlavně vždy vede cesta od vrcholu (2,2) do vrcholu (0,0) - ať hrajeme jakkoliv, nakonec oba hráči odeberou všechny sirky).
Nejprve zkusme úlohu vyřešit úvahou. První (začínající hráč) může odebrat jednu nebo dvě sirky.
Odebral jednu sirku:
(Hra tedy zůstala ve stavu (2,1) nebo (1,2), předpokládejme bez újmy na obecnosti (2,1).) Druhý hráč, chce-li vyhrát, musí odebrat také jednu sirku z první hromádky (tedy (1,1)). Prvnímu pak nezbyde nic jiného, než vzít jednu sirku (ať už z první nebo druhé hromádky) a druhý hráč odebere zbývající poslední a vyhrál.
Kdyby totiž druhý hráč vzal po prvním tahu obě dvě sirky z první hromádky ((0,1)), první vezme poslední zbývající a vyhrál.
A kdyby druhý hráč po prvním tahu vzal jednu z druhé hromádky ((2,0)), první vezme zbývající dvě a vyhrál.
Odebral dvě sirky:
Hra je v tom případě (2,0) nebo (0,2). Druhý hráč tedy odebere zbylé dvě sirky a vyhrál.
Vidíme tedy, že vyhrávající strategii má druhý hráč - neudělá-li chybu, neprohraje.
Podle této souvislosti mezi jádrem grafu a vyhrávající strategií by tedy v jádru grafu odpovídajícího dané hře měl být vrchol popisující začátek NIMu(2,2).
Pokud ke grafu na obrázku 3.33 nalezneme jeho jádro, dostaneme tento výsledek:
Obr. č. 3.35 - Graf hry NIM(2,2) s vyznačeným jádrem
Počáteční vrchol je obsažen v jádru grafu, odpovídá to tedy závěru, ke kterému jsme u tohoto příkladu došli úvahou.