Diplomová práce, MFF UK
Lukáš Jirovský
Matematika - MIUZV
Pomocí teorie grafů lze dokázat, že pro obarvení libovolné mapy tak, aby dvě sousední země nebyly obarveny stejnou barvou, nám postačí čtyři barvy.
Obr. č. 3.7 - Politická mapa obarvená čtyřmi barvami (viz [7])
Pro řešení tohoto problému použijeme podobný princip jako u Eulerovy úlohy - každý stát si představíme jako vrchol grafu a hranou spojíme státy, které spolu sousedí. Místo obarvení si také můžeme představit dosazování čísel k vrcholům. Díky tomu lze také formulovat problém matematicky (následuje).
Poznámka: Barvení grafu se řeší pro souvislé grafy, proto jsme z mapy vymazali ostrovy (např. Velkou Británii).
Obr. č. 3.8 - Spojitost mezi barvením mapy a grafem, který této mapě odpovídá
Nechť G = (V,E) je graf, k přirozené číslo. Zobrazení b: V → {1,2,...,k} nazveme obarvením grafu G pomocí k barev, pokud pro každou hranu {x,y} E platí b(x) b(y).
Někdy může nastat situace, že státy sousedí jedním bodem. V takovém případě není nutné, aby měly všechny státy různé barvy.
Obr. č. 3.9 - Státy sousedící jedním bodem
Nejprve se podívejme, proč potřebujeme nejméně 4 barvy:
Obr. č. 3.10 - Proč potřebujeme při barvení mapy čtyři barvy?
Proč nám čtyři barvy už stačí? - viz rámeček Důkaz....
Dokázat, že pro obarvení libovolné mapy stačí čtyři barvy, je matematicky poměrně náročný. Problém byl vyřešen v 70. letech 20. století, přičemž velká část problému byla dokázána pomocí počítače - viz [12] a [13].
Důkaz jednoduššího tvrzení (pro obarvení stačí 5 barev) můžete najít v knize [1], str. 214.
Podobný problém (na složitější úrovni) se řeší v mobilních sítích. Oblast je rozdělena na mnoho malých buňek, ve kterých telefony komunikují se základnovými stanicemi na určité frekvenci. Snahou operátorů je využít co nejmenší počet frekvencí (odpovídající co nejmenšímu počtu barev) a přitom respektovat nutnou podmínku, že sousední buňky nemohou být nastaveny na stejnou frekvenci (což by odpovídalo obarvení sousedních států stejnou barvou).